Ohlédnutí za letošními lokty v Lokti 2017

Iniciační seminář roku 2017 je za námi a jak probíhal, popisuje Honza, ten s kytarou:

Iniciační seminář 2017

Stejně jako každý rok se i letos začátkem léta konal iniciační seminář vršovického oddílu ju jitsu neoficiálně pojmenovaný Lokty v Lokti.
Konkrétně jsme útočiště nalezli pár kilometrů za Loktem na statku Wildenava. V páteční podvečer nás přivítal náš hostitel Saša se svou ženou Luckou a provedl nás po objektu.

Postupně dorazili všichni účastníci semináře a na řadu tak přišel trénink pod vedením Luďka a Františka. Jak již bylo naznačeno hlavním motivem bylo využití loktů. Po intenzivním cvičení následovala společná večeře – tradičně veganská. Posledním bodem pátečního programu byl večerní táborák který se protáhl až do pozdních nočních hodin.

Sobota začala dynamickou procházkou a krátkou rozcvičkou na blízkém skalním vrcholu s výhledem na Ohři. Někteří si šli místo toho raději zaběhat, většina účastníků ale po pátečním večeru dala přednost prodlouženému pobytu ve spacáku. Po vydatné snídani následoval dopolední cvičební blok, tentokrát rozšířený o základní cviky s hanbó pod vedením Markéty.

Plán na sobotní odpoledne byl jasný – výlet, jen cíle měl každý jiné. Pro někoho byla cílem cesta samotná, ostatní byli toho názoru, že ze všech možných cest, které připadaly v úvahu, bude nejlepší ta, která nás zavede do vyhlášené Sokolovské pivotéky. I tak se našla skupina odpadlíků, kteří za cíl své cesty zvolili prohlídku pamětihodností blízkého města Loket.

Všechny cíle byly úspěšně splněny (v některých případech iniciativně na více jak 100%), takže namísto plánovaného večerního cvičení proběhla pouze úspěšná regenerace. Kvůli nepřízni počasí tentokrát v jídelně.

Poslední den semináře začal stejně jako sobota – někdo si šel zaběhat, jiní nosili na hlavách cihly a ostatní opět tvrdě hloubali ve svých spacácích. Dopolední tréninkový program se od toho sobotního lišil pouze minimálně ovšem s patrným zlepšením všech zúčastněných.

Nečekaně zajímavé okamžiky nastaly po nedělním obědě, kdy nás Saša bezelstně požádal o drobnou pomoc při přeskládání dřeva. Kácení a následné zpracování několikametrového statného smrku v přilehlém lese pak spolehlivě zastoupilo Martinovu oblíbenou nedělní posilovačku na závěr.

Poté už následovalo pouze loučení a postupný odjezd do Prahy s nadějí, že se na příjemné a klidné místo znovu vrátíme cvičit. Ideálně dříve než za rok.

Honza