To by Mikuláš nedal!

Mikulášský seminář je za námi, stále mám ale pocit, že mám na nohách skákací pérka. Každou hodinu mě začne bolet další sval – od zad přes různá místa na nohou (a ty vnitřky stehen!! pevně doufám, že vás to taky tak bolí). A je to asi dobře. Zítra to bude zřejmě horší a pozítří nejhorší, znáte to. Pěkně se to rozleží a ztuhne. Tak si dejte nějaký aktivní odpočinek, třeba se rychle projděte nebo se aspoň doma protáhněte.

To byla ta fyzická část, no a ta psychická, ta se taky pěkně rozleží. Bolet by ale neměla. Kdybyste zkusili zítra žonglovat, dělat školku se švihadlem nebo cvičit oči s tenisáky, mělo by vám to jít lépe než dnes. A pozítří…

Parkourová část semináře, to byla našláplá hodinka a půl, kterou si evidentně všichni užili a myslím, že všichni překročili nějaký bod, kde ještě nebyli. Byla to výzva, zkouška a radost. Elegantní přeskoky, skoky na vysokou zeď i salto, každý na své úrovni, kterou posunul zas o něco dál. Jiný přístup, metodika nácviku a důležité detaily např.při odrazech pro nás byly nové a obohacující. Snaha o co nejmenší výdej energie je naopak v parkouru i bojovém umění shodná.

Doufám, že každý našel svůj šátek. Shození mistři už visí. Míčky na žonglování jsou nezvěstné. Nejmenovaný kotník bude snad brzo v pořádku.

A rada na závěr? Do výlohy jedině koncem pánevním!