Dojo etiketa – část 2. Chování na tatami

Pokračujeme v našem seriálu o dojo etiketě.

Chování v průběhu tréninku

  1. Pokud se opozdím, vždy se musím ohlásit vedoucímu tréninku. Vyčkám v tichosti, až dokončí výklad, a následně se dojdu ohlásit.
  2. Pokud potřebuji opustit sál (WC, nevolnost, dřívější odchod), vždy se musím ohlásit vedoucímu tréninku. Stejně tak při opětovném příchodu, kdy stačí vyčkat jeho pozornosti a mírně se uklonit.
  3. Přestávku na pití určuje vedoucí tréninku. Většinou je po ukončení každého uceleného bloku (po rozcvičce + pádech, po pohybovém bloku / po technickém bloku, před úderovkou).
  4. Výklad mistra/instruktora sledujeme ve stoje a tichosti. Kdo vyrušuje, měl by počítat s tím, že mu bude řečeno “Dej si deset!”, aby si dal 10 kliků, apod.
  5. Před zahájením nácviku technik se se sparingem vzájemně ukloníme na pozdrav. Vyjadřujeme si tím vzájemný respekt. Pokud spolu cvičíme několikrát za sebou (neproběhlo střídání), není třeba se klanět před každým nácvikem, ale pouze poprvé, a dále na konci při pokynu “Změňte dvojice!”. Úklonou se rozloučíme (= poděkujeme za cvičení) a změníme dvojici.
  6. Během tréninku můžete zaslechnout 3 japonské povely: Džime! / Mate! / Yame! Znamenají:
    Džime! (hadžime!) = Začněte! = Začíná nácvik techniky se sparingem.
    Mate! = Počkejte!
    = Přerušení nácviku kvůli doplňující informaci od mistra, všichni na okamžik přestanou cvičit a poslouchají.
    Yame! = Přestaňte!
    = Konec nácviku techniky, všichni přestanou cvičit.
  7. Respektujeme svoje limity a limity sparinga. K upozornění slouží tzv. odplácání. Pokud během cvičení narazím na svůj limit (např. při páčení, v úchopu, při škrcení, apod.), zaplácám dlaní důrazně několikrát na sebe, na tatami či na sparinga. Nelze-li použít dlaň, zadupu nohou o zem nebo vyjádřím situaci slovně. Sparing na to okamžitě uvolní techniku.
  8. Pokud se zraním, neprodleně oznámím situaci vedoucímu tréninku nebo instruktorovi, který věc dále řeší. (Jednoduché zranění ošetří, větší zranění ošetří v rámci možností, sepíše do knihy zranění a rozhodne / doporučí, jaký bude následující postup – chlazení, přesun na pohotovost, atp.)
  9. Je nezbytné projevovat vzájemnou úctu a respekt. Nikdy se zkušenějšími nedebatujeme o technice a nevnucujeme tvrdohlavě své názory. (Něco jiného je, pokud se jede dril a pilujeme techniku – pak je vhodné se vzájemně se sparingem upozorňovat na odchylky v technice.)

Pravidla jsou zde pro pořádek a bezpečí nás všech. Potřebujeme mít přehled, kdo kde je, aby někdo např. neomdlel na toaletě z vyčerpání a nezůstal tam nepovšimnut ležet (extrémní případ).

Děkuji za pozornost a brzy na počtenou u dalšího dílu!