Dojo etiketa – část 3. Hygiena cvičení

Další díl našeho seriálu o dojo etiketě přináší pro mnohé úsměvné, pro jiné palčivé téma – osobní hygienu.

Nejde samozřejmě jen o to “nezavánět”, ale hlavně nezranit někoho či sebe nevhodnou volbou oděvu, dlouhými nehty či třeba klíčkem od šatnové skříňky v kapse. Proto tu máme nějaká základní pravidla.

Osobní hygiena

Před tréninkem dbejte své osobní hygieny. Což zahrnuje:

  1. Nehty máme krátce zastřižené. Často se uchopujeme, škrábance se špatně hojí a je při nich zvýšené riziko přenosu infekcí.
  2. Dlouhé vlasy by měly být svázané gumičkou.
  3. Sundáváme všechny šperky a doplňky, abychom se jimi někde nezahákli / nezranili sebe či sparinga. A také jako prevence ztráty.
  4. Vydáváme přiměřený odér. Cvičíme večer, tak je jasné, že po celém dni to nebude 100% fialkové. V případě nutnosti lze použít nevýrazný deodorant – v rozumné míře! (opačný extrém je rovněž nevhodný).

  5. Nekonzumujeme před cvičením aromatické potraviny.
  6. Necvičíme na plný žaludek.
  7. Vyvarujte se pití alkoholu v den cvičení (před cvičením, po cvičení už je to na vás – záleží na vaší schopnosti regenerace).
  8. Oblečení má být nejen čisté, ale i pohodlné, z pevného materiálu, nepříliš těsné, aby se příjemně cvičilo vám i sparingovi a nehrozilo roztržení oblečení. Často využíváme úchopu za oděv a to u přiléhavého oblečení nelze příliš dobře aplikovat. Nevhodné jsou např. džíny, šortky, tílka bez rukávů, běžné podrpsenky (nesportovní),…

  9. Nejlepší oděv je samozřejmě gi (kimono). Zpravidla stačí kimonové kalhoty a tričko, vršek kimona nosíme v období, když se nacvičují hody. Platí to od skupiny B. Kurzistům postačí do prvních měsíců nejlépe tepláky či volné kalhoty a tričko.
  10. Černá trička jsou určena pro mistry a instruktory, aby se opticky oddělili od cvičících. Noste proto pokud možno jiné barvy, nejvhodnější jsou světlá trička.
  11. Cvičíme bosí (pokud zdravotní důvody nevyžadují ponožky).
  12. Na přechod z šatny do tělocvičny a na toaletu nosíme přezůvky. Čistota podlah v Sokole je mizerná, pohybuje se tam hodně lidí. Špatná je čistota podlah především v okolí toalet a sprch, vyskytují se tam na podlahách plísně i moč, takže na toalety rozhodně nechodíme bez bot.
  13. Po tréninku lze využít sprch. Hned u tělocvičny jsou pánské (vlevo) i dámské sprchy (dveře vpravo od nich). Do sprch se přesouváme z šaten přiměřeně oblečení (ne s bederní rouškou, to už tu bylo).

Věci osobní potřeby

  1. Před začátkem cvičení vypínáme mobilní telefony (stačí zvuk) a uklízíme je mimo tatami. Hodinu a půl to bez telefonu snad každý vydrží (výjimku tvoří např. “dosah” u složek záchranného sboru, apod.). Telefon je rušivý element (vyzvánění ruší výklad, myšlenky na záležitosti mimo cvičení ruší samotného cvičence) a nepatří na tatami.
  2. Zavazadla (batohy, kabelky, kufříky,…) necháváme v zamčené šatnové skříňce, příp. na okraji tělocvičny v místech k tomu určených.
  3. Klíček od šatnové skříňky necháváme na okraji tělocvičny v místech k tomu určených. Rozhodně nenosíme po kapsách, hrozí tu zranění při jeho ztrátě na tatami a následném šlápnutí na něj.
  4. Vodu v lahvi necháváme na okraji tělocvičny v místech k tomu určených. To abychom nechodili pořád do šatny / na toaletu a zpátky.

Dnes to bylo trochu delší, příští díl bude zase kratší, a to na téma „hierarchie v Ju Jitsu“. Řekneme si něco k páskům.