5 tipů, jak „TO“ zvládnout

Bojové umění za časů koronaviru nám dává možnost vybrat si, jakým směrem se vydáme. Jsme víc sami, se svými nejbližšími, a máme šanci pochopit, proč přemýšlíme jinak než před pár týdny, kdy se na první pohled prakticky nic nedělo. Můžeme mít pocit, že o něco přicházíme, a právě to je chvíle, kdy můžeme zužitkovat, co jsme se dosud naučili – například i v rámci studia ju-jitsu. Nabízí se dva hlavní proudy. Ten první symbolizují „nejistota, panika, strach“ oproti nim stojí „porozumění, soucit, láska„.
 
Během této kruciální volby budete v následujících týdnech na webu nacházet doporučení a tipy od mistrů a instruktorů našeho oddílu, jejichž cílem bude ukázat, jak se dá zvládnout toto nečekané období. Impulzů dostanete nespočet a ve finále bude na vás, co na sebe necháte působit. Nenechte se omezovat, toho je už teď všude okolo dost, ale dělejte vše v rámci vlastní individuality. Pokud chcete být zavření doma, lapovat a vychozovat si škrcení nohama na zemi, nic proti. Je samozřejmě možné, že toto využijete při boji o poslední sáček čočky v Lidlu, až nastane blackout. Stejně tak můžete pracovat na pohybovce, aby vás ve stejné situaci ostatní neušlapali.
 
Pro začátek vám může posloužit 5 následujících doporučení. Hodně štěstí.
 

1. Dýchejte

O tom to koneckonců celé je.

„Jak dýchat“

Dech je pohonná substance pro jakýkoliv výkon a pracujeme s ním všichni, jen na to obvykle příliš nemyslíme. Tyhle dny nám dávají šanci to změnit. Úplně přitom postačí klasický prožitek v rámci pozice „seiza“ se zavřenýma očima. Jak na to, zjistíte zde. Případně lze využít i pohodlnější „jógovou“ variantu lehu na zádech, kdy levou ruku položíte dlaní na břicho, pravou na horní část hrudníku a vnímáte, jak vám mezi rukama koluje dechová vlna. Kolik času v pozici setrváte, je vyloženě na vás. Meditační rekord bez spánku (od chvíle, kdy to někoho bůh ví proč napadlo zkoumat) je prý 264 hodin.

„Kdy dýchat“

Dechová cvičení (googlujte, pokud chcete víc než základ) můžete zařazovat na začátku i na konci jakéhokoliv jiného cvičení. Pokud byste se neměli čeho chytit, zkuste udělat tolik nádechů, kolik je vám let (cvičení opakujte tolikrát týdně, kolik je vám v dekádách let).

„Čím dýchat“

Velké téma je to, zda dýchat nosem či pusou. Při některých cvičeních se navíc využívá kombinované dýchání, ale je to relativně jednoduché. Sliznice v nosu čistí nádech a ohřívá vzduch, aby nedocházelo k zánětům například při neustálém vdechování studeného vzduchu. Z úst jde naopak všechno rovnou do plic a přetěžuje se organismus, především průdušky. 

„Proč dýchat“

Velmi důležité je, aby dýchání bylo uvědomělé, pro začátek to znamená uvolněné a přirozené. Správným postupem masírujete vnitřní orgány, zlepšujete regeneraci a zvyšujete relaxaci, urychlujete odvod toxinů a usazenin, posilujete zásobení krve kyslíkem a činnost orgánů, snižujete stres.

Pamatujte, že dýchání je jediný proces řízený nervovým systémem, jehož průběh lze přímo ovládat naší vůlí. Tak do toho.

2. Přijměte své okolí

Prostor, obvykle domov, ve kterém v následujících dnech trávíte nejvíc času, vás možná bude obklopovat další týdny, v krajním případě dokonce měsíce. Proto je potřeba cítit se v něm co nejlépe. 

„Úklid vztahů i věcí“

Zásadní je uklidit si – a to vztahy i věci, které vám dělají společnost. Málokdo je tak „v zenu“, že si do okolních osob sem tam nepromítne svoje nálady. Bohužel, když se pohádáte s rodinou nebo se spolubydlícími, nemůžete si teď jít vyčistit hlavu na trénink a je potřeba nepříjemné situaci čelit okamžitě a řešit ji.

Pokud tedy máte možnost vyšůrovat byt či dům, udělejte to. Ideálně ve spolupráci s těmi, kteří vás obklopují. Uvidíte, že se pak pročistí vzduch obrazně i doslova, protože pohled na přemíru krámů člověka stresuje, navíc v reálu ubírá prostor pro ostatní i pro fyzické cvičení.
Nastavte si pravidelnou rutinu a slaďte se tak, abyste si co nejmíň překáželi.

„Vlastní koutek“

Jestli často dostanete potřebu všechny okolo seřvat, nebo fyzicky utéct a frustruje vás, že to nejde, najděte si a určete si svůj koutek, kam v případě složitější chvilky zalezete. Ostatní informujte o tom, že je tohle místo vyhrazeno vaší očistě. Jestli budete hrát hada na telefonu, jíst čokoládu, nebo cvičit, je jen na vás. Neutíkejte sem ale pokaždé, když se vám něco nelíbí. Spíš místo berte jako nabíječku, která vás vrátí do normálu, aby naopak ostatní mohli vydržet s vámi.

„Vnější, potažmo vnitřní nejistota“

Období, které prožíváme, je ukázkou toho, že jsme přehlceni vnějšími impulzy, které nám berou klid. Čím déle jsme zavření na jednom místě, tím víc se snažíme zjistit, co se děje okolo. Možná to není vždycky nejlepší způsob.

Vždycky, když ucítíte strach nebo nejistotu z toho, co se právě odehrává, zkuste se nejprve zeptat sami sebe, proč se vám děje zrovna tohle? Proč takhle reagujete a proč se následně dostáváte do situací, kdy vám ani vašemu okolí není příjemně? Pokud se nad tím zamyslíte, můžete to změnit.

3. Přizpůsobte se

Konzervy už určitě všichni máte, stejně tak špagety. Otázkou je, na jak dlouho a co s nimi budete dělat.

„Karanténa a zásoby“

Důvodem současných opatření je snaha zabránit šíření něčeho, co nikdo pořádně nezná, způsobem, který tu nikdo neměl šanci v podobných podmínkách vyzkoušet.

Kdo by snad ještě neměl potřebu slídit na wikipedii, co znamená slovo „karanténa“, tak vězte, že pochází z italského slova quaranta (čtyřicet), to označovalo období 40 dnů, po které byli na lodích izolováni nemocní bez možnosti vrátit se ke břehu. Tuto proceduru aplikoval od 70. let 14. století Dubrovník, který se tak bránil proti moru. Z toho vyplývá, že dělat si zásoby je potřeba, protože zkrátka nevíte.

„Imunita: Hlava, strava, regenerace, kondice“

Pečujte o sebe na následujících úrovních a ideálně také v následujícím pořadí. Hlava, strava, regenerace, kondice. Tohle kvarteto (nikoliv karantéto) vytváří komplex zvaný „imunita“ – wikipedicky jde o schopnost organismu bránit se proti látkám pocházejícím jak z vnějšího prostředí, tak z prostředí z pohledu organismu vnitřního.

Jinými slovy jde o schopnost přizpůsobit se aktuálním podmínkám. Dobrá imunita může člověku prospět víc než plná kredenc a vyladěná rouška s obrázkem jednorožce (obojí je přitom momentálně zásadní a důležité – už jen kvůli solidaritě k těm, kteří z jakýchkoliv důvodů mají sníženou imunitu).

Jde logicky o velmi dlouhý proces a nyní mu nejvíc prospějete tak, že nebudete dělat v žádné ze zmíněných složek zásadní změny. Pro začátek (než následně začnete googlovat, co doporučuje 9 z 10 prepperů) postačí toto. Čím delší bude doba, po kterou budou trvat (nebo se dokonce zpřísňovat) současná opatření, tím důležitější bude schopnost být imunní vůči vnějším vlivům.

Jak říká bájný Mijamoto Musaši ve své Knize pěti kruhů – toto dobře prostuduj.

4. Šetřete se

Je možné, že myslíte hlavně na to, jak v omezeném režimu neztratit léty těžce vybudovanou kondici a naučené techniky.

„Workout!“

Třeba patříte k těm, co mají v tuhle chvíli za sebou už několik online tutoriálů ve stylu „trénink vězně“, „domácí brutal kruháč“, „super intensive body workout“, „10 minut k dokonalému zadečku“ atd. Popřípadě děláte intuitivně, co vás zrovna napadne.

Nic z toho určitě není špatně. Naopak, internet je výborná inspirace a stačí pár kliků, abyste si uměli vyhodnotit, co vám bude sedět a na co máte chuť. Každý pohyb je prospěšný, takže klidně zkoušejte, ale jen do té míry, abyste se při jednotlivých cvicích nenutili do pozic a do výkonů, které pro vás do této chvíle nebyly přirozené.

„Určete si cíl“

Nemusíte se snažit jen rubat a potit. Na sociálních sítích na vás sice určitě pořád vyskakují všelijaké fitness výzvy a návody, jak cvičit doma (a další navíc začnete dostávat již brzy i od nás), ale než se do něčeho pustíte, stanovte si, co je vaším cílem, třeba i v rámci tréninku ju-jitsu.

Hledejte rovnováhu, to znamená, abyste si udržovali své nejsilnější stránky a v získaném čase navíc začali pracovat na svých slabinách – např. posílit vs. protáhnout/zpevnit vs. uvolnit/zrychlit vs. zklidnit. Tyhle principy se dají aplikovat na veškeré formy cvičení.

„Změna režimu“

Uvědomte si, že tělo zaznamenalo změnu režimu. Ubylo vám přirozeného pohybu, zpomalil se vám metabolismus, víc sedíte. Počítejte i s krajní variantou, že „to“ máte, ale díky dobré imunitě vás třeba postihl jen lehký průběh.

  • Pokud možno hledejte rozmanitost, dávejte tělu nové impulzy.
  • Zároveň nikdy nechoďte do maxima, volte spíš nižší nebo střední intenzitu zátěže a soustřeďte se na to, abyste si způsob pohybu naplno uvědomovali (v součinnosti s dechem a prostředím).

Ano, jsou to jen takové obecné řeči, stejně jako u všeho je pochopíte jen praxí. Ta určí, jaká cvičení budete rozvíjet a jaká vyřadíte.

Existují cvičení, kterými se energie vydává (obvykle ta rychlejší a silovější, kdy pracujete od středu k periferii) a ta, kterými se energie přijímá (obvykle ta plynulejší od periferie ke středu). Kombinujte je s vědomím, že je následující období mimo jiné šancí zpomalit a zklidnit se.

Pracujte na své kondici, ale zároveň se šetřete, protože nevíte, kdy a jakou formou budete muset vynaložit síly.

5. Radujte se

Každá změna, ať vypadá, jak chce podivně, je začátkem transformace.

Tohle období nevypadá úplně sluníčkově, tím spíš v době, která je zvyklá pořád zrychlovat. O to víc všechny zasáhne, když musí zpomalit, nebo posléze zastavit a ve finále se dokonce vrátit zpátky.

Myslíme na to, co se stalo, vyhlížíme, jak to celé dopadne, ale stejně tak je nutné si uvědomovat, co je právě teď. Tak se to přece říká v každé motivační literatuře – například v tomhle úryvku z knihy Moc přítomného okamžiku:

„Bytí je věčný, stále přítomný život za nesčetnými životními formami, které podléhají narození a smrti. Bytí je však také hluboko uvnitř každé formy jako její nejniternější, neviditelná a nezničitelná podstata. To znamená, že vám je dostupné v každém okamžiku jako vaše nejhlubší já, jako vaše pravá přirozenost. Nesnažte se však pochopit své bytí racionálně. Nesnažte se pochopit je rozumem. Bytí můžete poznat jedině tehdy, když máte naprosto klidnou mysl a žijete plně a intenzivně v přítomném okamžiku… Znovu nabýt vědomí svého bytí a setrvat v tomto stavu citového uvědomění je osvícení.“

Mějte radost z toho, že jste, že se v každé nové situaci o něco líp poznáte, že třeba můžete jen tak zahálet a lelkovat, a že můžete zjistit, jaký máte k sobě i k ostatním skutečný vztah. Možná právě pro tyhle chvíle děláte to, kvůli čemu párkrát týdně oblékáte kimono. Možná je tohle ta pravá zkouška, skutečný boj, který nahradil hru, a naším dalším úkolem je najít souhru. Možná je to ale celé úplně jinak.

Takže máte-li někoho něčím nakazit, zkuste ho v první řadě nakazit radostí ze života.