Tři otázky na naše mistry, 2.část

Tři otázky na naše mistry, 2.část

Máme tu další odpovědi od našich mistrů. Děkuju Šklíbovi, Petrovi a Pájovi.

1. Jakému cvičení se v těchto dnech věnuješ? Máš nějakou denní rutinu jako
např. ranní cvičení?

2. Jak vnímáš a přistupuješ k současné situaci (karanténa, různá omezení)?

3. Doporučil/a bys ostatním nějakou inspirativní knížku nebo video?

Šklíba

1. Navázal jsem po delší době na ranní dechové cvičení, která se mi daří držet. Dřív jsem po nich lezl i do zamrzlého rybníka, nebo kádě. Ale nutil jsem se do toho. Hlavně to dýchání mě prudilo a jak jsem se zlepšoval, trvalo déle a déle. Přišla mi ale časem hned z několika zdrojů převratná myšlenka, se kterou jsem se k dýchání vrátil. Začal jsem ho dávkovat homeopaticky:) Nedělám 4 opakování, jen jedno a ještě k tomu kratší. Až mi to přijde, protáhnu to. Klidně až za měsíc. Možná za dva. Tělo má rádo pomalé změny a rutinu. Pokud dojdu k sérii, kterou jsem dřív tlačil vůlí, jsem si jistý, že to bude příjemnější a trvalejší. Některá rána mi dokonce přijde, že se šetřím, chtěl bych to hecnout. Ale jsem na sebe tvrdej. Nepřeháněj to Šklíbo! (Já si tak normálně neříkám, to jen tady pro vás:) Ať ti to vydrží.

Mno a pak práce. Mám ji teď o dost fyzičtější a přemýšlím o ní i z hlediska pohybu. Posilovat s rovnými zády se dá i u přenášení věcí. Beru to uživatelsky, když jedu na kole, tak cestou do práce. Když posiluju, tak u toho co dělám. Občas střihnu podrav slunci. (Ahoj Tomáši!)

2. Mám dojem, že se mě to až tolik netýká. Cítím s lidmi, kteří mají strach o svou astmatickou maminku na Žižkově, nebo v New Yorku. Já o svoje příbuzné ani o sebe strach nemám. Za to mi odpadlo dělání svačin na druhý den, popovážení dětí ze škol a školek, časté brzké vstávání. Spousta práce se dá zvládnout z domova a rozložit ji víc operativně do dne i týdne. Moje dcery se hodně skamarádily. Pozoruju plíživou změnu v chování. Dávají si přednost. Hry jsou vyrovnanější. Starají se o sebe navzájem. Tenhle režim mi vyhovuje. Až to opadne, těším se, že navštívím přátele.

3. Nejsem si jistý, jestli to na vás nebude moc „ezo“, ale poslední kapku pro homeopatické začátky s tím, co chci ukotvit jako návyk, mi kápnul Radek Neškrabal v TOMHLE videu. Teď hodně po večerech čteme dětem. Mám jednu knihu, kterou jsem přečetl napoprvé sám, protože mě chytla a děti ne. Dozrály k ní až po pár letech. Nedám žádná další recenzní slova, ale můžu ji dekontaminovat, vyžehlit a půjčit.

Petr

1. posílám svůj domácí cvičební režim (v podstatě je to jen posilování):

Vyberu si dva nebo tři cvyky např. kliky a shyby. Ty potom dělám do úplného odpadnutí.
Když už nemůžu udělat první cvik, přejdu na druhý a pak zase zpátky na první. To dělám bez přestávky do úplného vyčerpání 2x až 3x denně.
Další den pouze změním cviky (spíš podle nálady než nějakého plánu). Jo a taky hodně medituju:)

2. Většinou pracuju z domova a doporučená opatření dodržuju.

Pavel Pája

1. Vzhledem k tomu, ze skupinové akce jsou zakázané a já nemám jinou naději
na kontaktní cvičení, věnuji se cvičení omezeně.

Cvičím s manželkou jógu (doufám, že to nebude číst), a nepravidelně posiluji.
Nejvíce kladu na protaženi zad, úpony a posílení korpusu (ne posílení, ale
zpomalení té deklinace).

Trochu jsem doufal, že přemluvím své syny k občasnému sparringu, ale
neumím to. Též jsem sobě i oddílu slíbil, že připravím lehkou gymnastiku s
holí, rozuměj hanbem, tudíž tak 2-3krát týdně točím hůlkou pokaždé se záměrem,
že udělám domácí video.

Zatím mne natočila Anežka (dcera) , a to nešlo publikovat (mel jsem z toho
podhledu velké břicho). Co do fyzického pohybu asi nejvíc pracuji v lese
díky kůrovcové kalamitě.

2. Karanténu vnímám jen tak, ze nemohu na trénink, jelikož do práce chodím
pravidelně pořád. Navíc tím, že sem tam je někdo doma, tak
mam víc práce. Na druhou stranu Eliška neučí ani jógu, ani jazyky, tak
jsme víc doma spolu a to je fajn.

3. Před půl rokem jsem četl, to se teď hodi, Hot Zone od Prestona, taková historie zavlečení Marburgu do Evropy.