Zajímalo mě, co dělají naši mistři během doby, kdy nejenže nemůžeme chodit cvičit společně, ale musíme trávit co nejvíce času doma, kde není ani dostatek místa, ani nikdo, kdo si ochotně nechá zkroutit ruku za záda.
Položila jsem jim 3 následující otázky. Níže jsou odpovědi Zuuzy, Davyho a Luďka, kterým tímto i děkuju za zaslané odpovědi.
1. Jakému cvičení se v těchto dnech věnuješ? Máš nějakou denní rutinu jako
např. ranní cvičení?
2. Jak vnímáš a přistupuješ k současné situaci (karanténa, různá omezení)?
3. Doporučil/a bys ostatním nějakou inspirativní knížku nebo video?
Zuuza
1. Cvičím každý den protažení celého těla a nějaké cviky na záda, což dohromady zabere cca 20 – 30 minut, podle toho, kolik na to mám času. Je to potřeba, aby člověk držel pohromadě i v době, kdy je přirozeného pohybu méně. Zatím se mi povedlo zařadit k tomu třikrát během minulého týdne základní pohybovku a nějaké atemi (údery, kopy).
2. Vnímám karanténu jako potřebnou a čím budeme v jejím dodržování důslednější, tím dříve skončí.
Zároveň ji vnímám jako možnost trochu přibrzdit a mnohé věci si uvědomit. Třeba více fungovat jako rodina, zjistit, že učitelé mají opravdu náročnou práci (momentálně doma učím prvňáka a občas je to síla :-)), vážit si svého domova a blízkých, toho, že máme co jíst, že jsme zdraví, že chodit ven a moct jít nebo jet kamkoliv nás napadne, nemusí být samozřejmost, že je potřeba si pomáhat a vážit si starších a spoustu dalších věcí.
Karanténa tu je a nějakou dobu ještě bude, proto na ni nenadávejme a neříkejme si, co všechno nemůžeme. Naopak ji využijme jako možnost podívat se na svět jinak, než jsme byli dosud zvyklí…i kdyby jen proto, že na to zrovna máme čas. 🙂
3. Inspirativní může být jakákoliv kniha, kterou máte rádi, ke které se rádi vracíte. Pro mě jsou to autoři jako E. M. Remarque, nebo Robert Merle.
Inspirativních videí pokud jde o cokoliv, je plný internet, spíš je potřeba si uvědomit, jakou inspiraci chceme nebo potřebujeme a možná se ji naučit hledat i v sobě.
Davy
1. Pokouším se cvičit třikrát týdně, a docela mé pohodlí zasáhlo zrušení ofic tréninku s trenérkou, co jsem měl jednou týdně – a to zejména kvůli pravidelnosti, kterou považuji pro rozvoj za zásadní. Takže teď se do pravidelného cvičení musím tlačit já sám. Tj. teď mám 1x týdně hodinku TRX a posilování bez pomůcek či nářadí, a nejméně dvakrát týdně kratší intenzivní pochod 5-10 km v rychlostí nad 5,5 km za hodinu. Běhání mě nebaví, ale asi na něj dojde. Jednou jsem byl na kole, ale byla zima.
2. Zatím chodím denně do práce a snažím se řídit/vést/motivovat/utěšovat svoje lidi, kteří do práce chodí dle rozpisu, tedy ne denně. Omezení plně respektuji, a myslím, že lidi praktikující naše JJ jsou disciplíně zvyklí, tudíž to mají stejně. Teď máme za sebou týden/dva týdny změny stavu, to horší nás čeká, a povíme si znovu např. po dvou měsících omezení (přičemž nelze predikovat jejich intenzitu). Ale zrovna s lidmi JJ bych mohl dělat cokoliv, neboť jim se dá plně věřit a spolehnout se na ně. A u nás v obci se snažím věnovat dobrovolnictví a pomoci místním seniorům.
3. Mě už nějakou dobu velmi baví knižní série Bernarda Cornwella o vojáku Richardu Sharpovi, uvítají zvláště příznivci vojenské historie (Napoleonské války) ale nejen ti. Zatím jsem o knihy číslo 18 a věřím, že jich ještě pár přečtu, jsou dostupné i jako e-knihy.
Luděk
1. Cvičím dvakrát deně. Základní rozsahy v rotacích, cviky na uvolnění ramen a zad. Co se týče ju jitsu nechci úplně prozrazovat, ale oproti ostatním mám obrovskou výhodu v tom, že se mnou trénuje Hlava a kdo se mnou trénuje, tak určitě pozná, co jsem několikrát denně piloval. Jinak posiluju krk.
2. Současná situace mě připravila o práci, což mi otevřelo zase další možnosti. Beru to jako příležitost pravidelně trénovat s možností dostatečné regenerace. To v normálním pracovním režimu prakticky nejde. Taky má člověk čas zkoušet nový blbiny jako dechová cvičení, drobný rehabilitační cviky a tak podobně.
3. Jsme zavřeni doma a sledujeme vůbec první pandemii u nás, tak bych doporučil knihu Vteřinu poté. To je taky slušně katastrofický. Pokud někdo chce doporučit něco ohledně cvičení, doporučil bych knihu Nahý Bojovník od Pavla Tsatsoulina.