Jméno 13. mistra oddílu je Markéta „Hlava“ Polanská!

Uplynulo plných 8 let od posledních mistrovských zkoušek v našem oddíle. Včera, 19. března 2023, opět zasedla zkušební komise, kterou vedl Tomáš „Slunce“ Slunéčko (II. Dan Ju-Jitsu), s přísedícími Davym (I. Dan Ju-Jitsu) a mou maličkostí (III. Dan Ju-Jistu), a ta potvrdila po úspěšně provedených zkouškách Markétu „Hlavu“ Polanskou jako 13. mistryni Ju-Jitsu Praha.

Jsou ti, co vedou, a ti, bez kterých by se nedalo úspěšně vést. Markéta „Hlava“ Polanská patří do té druhé kategorie. Když se plánovala Italská soustředění, Mikulášské semináře a další pekelné akce, bylo přehršel těch, co by je mohli vést, ale jen málo těch, kteří byli schopni dát těmto akcím atmosféru něčeho nezapomenutelného, mimořádného, výjimečného a přátelského.

Ale když byla přítomna „Hlava“, bylo jisté, že to takové bude. Byla by se rozkrájela, aby se tam lidem líbilo; první mezi těmi, co řádili v písku či ve vlnách; vždycky ve skupině, ze které večer vybuchoval největší smích; a vždycky se bylo možné spolehnout – když bylo třeba odtáhnout někam nejhroznější hromadu materiálu či uklidit nehnusnější neřádstvo – že se hlásila o to tak nadšeně, že obvykle strhla s sebou i ty, kteří pak nevěřícně zírali, na co se to díky jejímu entuziasmu přihlásili… (A co bylo nejzvláštnější, vedle „Hlavy“ se jim nakonec i ten úklid líbil!)

Hlava je zkrátka duše každého společenství. Ke své smůle ale také mimořádně zodpovědná, takže si odkládala mistrovské zkoušky zatraceně dlouho. Připravovala se na ně coby senpai s hnědým páskem neuvěřitelných – můžu to vůbec napsat? – 11 let!

Za tu dobu toho ovšem stihla hodně – odchodila všechny interní instruktorské akce, několikrát vedla nebo pomáhala vést nováčkovské kurzy a taky udělala pořádek v oddílovém archivu (který se rok po té, co toho nechala, opět proměnil v papírový babylón). Účastnila se také veřejných soutěží, mj. v Rukopašnym boji, což není žádná legrace, tam bojujete, dokud se udržíte na nohou a nemáte toho moc zlomeného.

Absolvovala i spousty dalších seminářů pod spoustou různě šílených instruktorů (MMA, FISFO, Arnis, Chan Shaolin Si, Systema, Krav Maga, Kickbox…) a všude – dokud měla ještě červené vlasy (odtud i přezdívku) – na sebe zanechala nezapomenutelnou vzpomínku na pohodovou a divokou bojovnici. (Největší ovšem dokázala zanechat v Luďkovi, kterému během toho všeho stihla porodit a vychovat milou a odvážnou Dorotku, což je ještě těžší.)

Mohli bychom tu vzpomínat na mnoho dalších věcí, které provázely její cestu k mistrovství. Devatenáct let je dlouhá doba (první zkoušky složila v listopadu 2004). Tak za vše aspoň její lví podíl na tom, že se do oddílu dostala a roky udržovala praxe regeneračního shiatsu jihlavského mistra Libora Rožnovjáka (který už bohužel není mezi námi). Shiatsu semináře Hlava sama dlouho vedla a stala se také ambasadorkou vegetariánství a veganství u nás.

Kdyby byla žila za světové války, myslím, že by patřila k těm, kteří i v nejhorší situaci dokáží znovu a znovu zvednout jednotku do útoku, pod palbou a v bezvýchodné situaci, a kteří svým příkladem dokáží strhnout ostatní. Teď se mi zdá, že po osmileté pauze od posledních mistrovských zkoušek právě zvedá ostatní k tomu, aby ji následovali a pustili se také do svých (dlouho odkládaných) zkoušek. Je neuvěřitelné, Hlavičko, jak všechny inspiruješ.

Díky Ti za vše, cos pro všechny udělala, a ať je Tvá cesta mistra šťastná.